close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Srpen 2013

Tak to jsem já...

18. srpna 2013 v 21:07 | Kurokumo-chan |  Něco jako deník o_O
Tak jsem si udělala takovej obrázek, který by Vám měl přiblížit mojí osobnost. Bohužel jsem zapomněla dodat, že jsem ještě závislá na Lotru a na úchylárnách xD


jak se Vám líbím? :3


Zdraví Kurokumo-chan

Povídka 2 díl

17. srpna 2013 v 13:14 | Kurokumo-chan |  Povídky
Tak jsem tu s dalším dílem Měsíce, hvězd a noci. Teď už se to trochu rozjede, ale chci upozornit, že se jedná o moji první povídku psanou už dříve, takže omluvte případné gramatické chyby a vláčnější děj. S díky, Kurokumo-chan :)

Měsíc, hvězdy a noc

,,hmm" zamyslel se potichu Gaara a podíval se ze svého okna dolů, do ulic Skryté Písečné. Jeho oči bedlivě pozorovaly každého občana zvlášť a přitom nabily zadumaného vzhledu. ,,tak Listová zrušila spojenectví" pomyslel si. ,,zajímalo by mě proč… Tsunade má už teď dost problémů, ale copak nevěří sesterské vesnici?! Dobře, "moje" vesnice v minulosti udělala pár věcí, za které se dodnes snažím nést odpovědnost, ale myslel jsem, že už je to za námi…"
Jeho oči se otočily zpět ke stolu, který přetékal (ostatně jako vždy) dokumenty, svitky i složkami. ,, Akatsuki přitvrzuje, kdyby nebyla babča Chiyo, teď bych tu už nebyl. Dostali skoro všechny ocasé démony, zbývají už jenom dva… a mezi nimi N…" zlomil se mu hlas a v jeho světle zelených očích se začaly odrážet odlesky světla, které bralo svítivý nádech od zlatavého písku v ulicích. ,,Naruto" dořekl, co předtím nakousl a povzdechl si. I když toho dost prožil, a všechno nakonec zvládl, měl jasnou logiku a vždy zůstával klidný, tentokrát už toho bylo moc i na něj. Svalil se do křesla tak, jak to rád dělával a pozoroval haldy úředních papírů, které mu teď přišly tak bezvýznamné a tak prázdné, že přemýšlel, zda je nevyhodit.
Když už se ve svých obavách málem utopil, vzchopil se a vyrazil ven. Cestou ulicemi Suny přemýšlel o jeho dětství. Tolik utrpení, bolesti, zloby, nenávisti a tak málo lásky… každá ulice a krámky, domy i lidi v ní mu připomínali něco z dětství. Nechtěl na to myslet, ale musel. Lidi už se na něho nedívali jako na zrůdu. Neviděli v něm už jen démona. Měl jejich úctu, jejich uznání, byl Kazekage a marně přemýšlel, zda-li ho vesničani mají rádi jen proto. ,,rádi…" zamumlal si. ,,Má mě vlastně někdo rád? Miluje mě někdo? Nebo jsem stále sám, i když je kolem mě tolik přátel?... no co, snad se brzy uvi-"
"Kazekage-sama!,, tento výkřik ho vytrhl z přemýšlení a otočil se. Běžel k němu jeden písečný nindža a v ruce mačkal dopis. Gaara se na něho díval s údivem a mírným pobavením, když nindža cestou k němu zakopával, funěl a zvedal oči v sloup. Když doběhl, Gaara se na něj usmíval a s náznakem přetrvávajícího pobavení mu pokynul, že může spustit, co má na srdci. Nindža ho chvíli udiveně pozoroval, zatímco se rozdýchával z toho strašného běhu, ale pak se na oplátku také usmál a řekl ,,Kazekage-sama, přišla zpráva od Hokage-sama, Tsunade, donesl jí sem jejich orel,,. Gaara se zatvářil zamyšleně ,, nejdřív zruší spojenectví, a dvě hodiny na to už nám něco chtějí?" zamumlal si opět. Nindža odpověděl,, nevím pane, ale vypadá to naléhavě" a s těmito slovy mu dopis předal. ,, děkuji" řekl Gaara ,,půjdu tedy do kanceláře a cestou si dopis přečtu, můžete jít" usmál se. ,,hai!" křikl nindža a vydal se směrem, odkud přiklopýtal.
Gaara dopis okamžitě otevřel. Stálo v něm:,,Vážený Kazekage, je mi líto zrušení našeho spojenectví, ale bohužel v tuto chvíli nemohu jinak. Mám na Vás ale jednu prosbu. Pár začínajících nindžovských učitelů, by se k Vám přijelo podívat, aby získali nové zkušenosti. V tuto chvíli, je to naše hlavní priorita, vím, že je to nyní nevhodné, chtít po Vás službu, avšak pochopte prosím, je to velmi důležité. Počítejte s naším okamžitým vyhověním, pokud by Vaše vesnice chtěla něco na oplátku . Vše už je zařízeno, čekám jen na Váš souhlas.
S díky Tsunade, Kage skryté Listové vesnice

,,co si o tom mám myslet?" prohodil Gaara, zatím co usedal do křesla, ve své kanceláři. ,, ale co, stejně asi nemám na výběr. Situace mezi vesnicemi je napjatá, Velká Válka ninjů se blíží a já nemohu riskovat ztrátu spojence, i když už formálně spojenci nejsme,,. Gaara si povzdechl, ale nakonec urychleně napsal souhlasný dopis, a dal ho jednomu z ninjů na okamžité odeslání. ,, Tak, to by bylo" povzdychl si červenovlasý Kazekage a posunul se v křesle o něco níž. ,, teď už zbývá jen čekat…"

9 článků o mé maličkosti- hudba

16. srpna 2013 v 21:06 | Kurokumo-chan |  9 článků o mé maličkosti
Tak po nějaké době opět přidávám článek do mého jinak hibernujícího blogu. Udělala jsem si čas, pročistila hlavu, a je tu druhý článek o mé maličkosti, tentokrát na téma hudba.

Zbytek v "celém článku"

Cítím se hrozně...

10. srpna 2013 v 22:09 | Kurokumo-chan |  Něco jako deník o_O
Achjo, ani nevím, jestli to sem mám psát. Je mi hrozně mizerně... Mám nemocný zvíře a rodiče mě ani nevyslechnou, takže se vám asi budu muset vypsat. Dokonce jsem vytvořila i takový clipartový obrázek, to se mi moc často nestává... Ležím na své posteli ve tmě a hloubám ve svých myšlenkách. Tenhle pocit je hrozný. Ta tíha na prsou a ten divně bolestný smutek.... Stává se mi to hodně málo, i když v poslední době čím dál víc. Zas*aná puberta...
Teď už jen doufám, že se z toho vyspím a jak se říká, bude ráno moudřejší večera..
Jinak ten obrázek sem dám zítra, ten tablet je taky nějakej vadnej.

Kurokumo-chan

Povídka je zde!

10. srpna 2013 v 19:47 | Kurokumo-chan |  Povídky
První díl mého mistrovského díla je tady. Nebudu sem dávat nějaké zkratky, které by Vám měly děj přiblížit, protože já tomu jaksi nerozumím... :3 Nebudu to tedy prodlužovat a bez dalšího okecávání Vám představuji

Měsíc, hvězdy a noc

,,Tak to by bylo" kývnul spokojeně červenovlasý kazekage, když se před jeho stolem se slovem ,,hai" vznesl tříčlenný tým začínajících písečných ninjů, vyslaných na další misi. Od té doby, co se stal Kazegagem, upynula už pěkná doba, ale zatím, alespoň si to myslel, zvládal tuto funkci dobře. Na jeho pracovním stole se válelo nespočet dokumentů o misích všelijakých typů a obtížností, ale i informace o ninjích nejen z Písečné, ale i z jiných skrytých vesnic. Z jedné složky právě vypadl list s informacemi o členovi Listových ANBU, když se dveře bez klepání rozrazily a do místnosti vtrhla Temari, blonďatá dívka s čtyřmi malými culíky a obrovským vějířem na zádech, pronásledovaná Kankurem, rozčepýřeným brunetem, s fialovými znaky na tváři a s několika dobře skrytými ovynutými loutkami.
Gaara téměř nespatřen zvedl hlavu a s mírným náznakem pobavení pokývnul na své dva sourozence, ať se posadí. Kankurou s úsměvem na tváři nabídku přijal a s odfrknutím se rozvalil na židli. Temari se jen ušklíbla, když sledovala svého hnědovlasého bratra jak se válí v křesílku a spustila nespočet informací tak nahlas a tak rychle, že oba píseční bratři byli rádi, že slovní "útok" přežili. Zatímco Kankurou se stále vzpamatovával, Gaara už v pohotovosti nabídl Temari křeslo k sezení. Blondýnka nechtěla přijmout, ale když viděla výraz svého nejmladšího bratříčka, raději si sedla a čekala, co bude následovat.
,,Milá sestřičko" spustil mírně Gaara. ,,Vážím si toho, jak jsi horlivá, ale nepřeháněj to, prosím". Temari zrudla, a v křesle se posunula trochu níž. Gaara se šibalsky usmál ,, tak, a teď mi to prosím zopakuj ještě jednou v klidu".


,,znova" řekla v poklidu dívka s kratšími hnědými vlasy s odlesky červené, a s fialovým pírkem na uchu. Na krku měla černou čelenku se znakem Konohy a oblečena byla do černého setu. Na podporu se usmála a klekla si ke svému svěřenci, aby měli oči ve stejné výšce. Zrzavý malý ninja, který sotva vyšel z akademie, už byl pod vedením mladé sensei. "ničeho se neboj, všechny techniky zvládáš na velmi slibné úrovni, stačí si jen věřit" promluvila k němu tichým, klidným a vyrovnaným hlasem. Zítra spolu zkusíme něco úplně nového. Zrzek vykulil oči v nehraném překvapení a začal skákat po trénovací louce, na které se nacházely. "co to bude?! Jaká nová technika???" začal vyzvídat hned, co se z prvního radostného šoku probral. Dívka chvíli nic neříkala a jen se tajemně usmívala. Když už ale zrzek začal vypadat nervózně, odpověděla mu zcela stručně
"Rasengan"
Zrzkovy oči se rozzářily. "Vážně?! No, to je-to je PARÁDA!" zaradoval se
"Ale ať tě ani nenapadne, přemlouvat mě na dnešek" zarazila žáka, který se právě nadechoval, a jak ho dobře znala, chtěl se to naučit hned-jako všechno ostatní. Když spatřila jak je zklamaný, povzdechla si.
"co by jsi řekl, kdybych tě pozvala na Rámen?" usmála se Hatarri (naše mladá kunoichi)

Zrzkovy se hned zlepšila nálada a vrhnul se dolů z kopce, do Konohy. Když ho Hatarri pozorovala, jak se vrhá dolů do vesnice a křičí "Rámen! Rámen!" se zvláštně sladkým úsměvem zašeptala "připomínáš mi Naruta…" a vydala se za ním…

Tak, to je zatím jen předmluva, povídka bude vycházet každou sobotu, takže příští týden počítejte s další :3 doufám, že jsem vás trochu upoutala...

Zdraví Kurokumo-chan

Co na oplátku?

8. srpna 2013 v 12:58 | Kurokumo-chan |  Oznámení admina, zas nějaká blbina
Vzhledem k tomu, že jsem tu dlouho nebyla a nevěnovala Vám svou pozornost (XD) chtěla bych se zeptat, jak byste to chtěli vynahradit... Jinak povídka na pokračování bude trochu delší než jsem myslela, takže mi budete muset ještě chvíli dát XD

Kurokumo-chan

9 článků o mé maličkosti- nejoblíbenější film

7. srpna 2013 v 11:25 | Kurokumo-chan |  9 článků o mé maličkosti
Rozhodování a rozebírání toho, který film je můj nejoblíbenější a který mi nejvíce přirostl k srdci bylo těžké... a to hodně. Věřte mi, že filmů které jsem viděla bylo opravdu dost, a moje myšlenkové pochody nepatří zrovna k těm nejrychlejším, takže mi to dalo opravdu práci, než jsem s určitostí mě nevlastní (xD) rozhodla, že je to Zelená míle...
Film jsem poprvé viděla asi před rokem a půl s mojí kamarádkou u její babičky. Já jen tak nebrečím, ale u tohohle filmu to ani jinak nešlo...
Příběh, na knižní motiv Stephena Kinga, je zařazen do žánrů Drama/Mysteriózní/Krimi. Odehrává se v letech minulých (asi 1935) v Louisianě, a převážně na polích vězení, přezdívané právě Zelená míle, kvůli zelené podlaze xD (nevymýšlím si). Je to stavba pro ty nejhorší zločince, kteří jsou odsouzeni k trestu smrti (elektrické křeslo). Zde slouží mimo jiných i Paul (v roli Tom Hanks).
Jednoho dne do vězení přijde John Coffey, (v roli M.C. Duncana) který se často představuje jako "John Coffey, no jako to kafe." Je však odsouzen k smrti, protože byl obviněn z vraždy dvou malých děvčátek. Paul ale brzo zjistí, že Coffey má jisté schopnosti a že by něčeho takového, jako vraždy, nebyl schopný... Tak se roztáčí podivuhodný koloběh, na jehož konci čeká buď smrt, nebo svoboda...
Více Vám prostě prozradit nemůžu... Určitě stojí za to, se na to kouknout, převážně pokud máte rádi díla Stephena Kinga, nebo filmy kde exceluje Tom Hanks,... Věřte mi, že to bude zážitek na opravdu dlouhou dobu...
Pište do komentů, jestli Vás to zaujalo, a jestli se na to případně nekouknete :)

Zdraví Kurokumo-chan

A už jsem vážně zpět!!!

7. srpna 2013 v 10:27 | Kurokumo-chan |  Oznámení admina, zas nějaká blbina
Moc se Vám všem omlouvám. Naslibovala jsem, a nic se nedělo... No, ale... Prostě jsou prázdniny, a já byla s kámoškou, to se pak člověk nemůže divit, že zapomenete na vaše "povinnosti".
Takže abych to shrnula, dnes už doopravdy napíšu ten první článek, protože na to mám čas a náladu. Těště se!

Kurokumo-chan




Stamps by: Google and DeviantArt
"A komu se nelíbí, Nechť si klobouk políbí"