Tak jsem tu s dalším dílem Měsíce, hvězd a noci. Teď už se to trochu rozjede, ale chci upozornit, že se jedná o moji první povídku psanou už dříve, takže omluvte případné gramatické chyby a vláčnější děj. S díky, Kurokumo-chan :)
Měsíc, hvězdy a noc
,,hmm" zamyslel se potichu Gaara a podíval se ze svého okna dolů, do ulic Skryté Písečné. Jeho oči bedlivě pozorovaly každého občana zvlášť a přitom nabily zadumaného vzhledu. ,,tak Listová zrušila spojenectví" pomyslel si. ,,zajímalo by mě proč… Tsunade má už teď dost problémů, ale copak nevěří sesterské vesnici?! Dobře, "moje" vesnice v minulosti udělala pár věcí, za které se dodnes snažím nést odpovědnost, ale myslel jsem, že už je to za námi…"
Jeho oči se otočily zpět ke stolu, který přetékal (ostatně jako vždy) dokumenty, svitky i složkami. ,, Akatsuki přitvrzuje, kdyby nebyla babča Chiyo, teď bych tu už nebyl. Dostali skoro všechny ocasé démony, zbývají už jenom dva… a mezi nimi N…" zlomil se mu hlas a v jeho světle zelených očích se začaly odrážet odlesky světla, které bralo svítivý nádech od zlatavého písku v ulicích. ,,Naruto" dořekl, co předtím nakousl a povzdechl si. I když toho dost prožil, a všechno nakonec zvládl, měl jasnou logiku a vždy zůstával klidný, tentokrát už toho bylo moc i na něj. Svalil se do křesla tak, jak to rád dělával a pozoroval haldy úředních papírů, které mu teď přišly tak bezvýznamné a tak prázdné, že přemýšlel, zda je nevyhodit.
Když už se ve svých obavách málem utopil, vzchopil se a vyrazil ven. Cestou ulicemi Suny přemýšlel o jeho dětství. Tolik utrpení, bolesti, zloby, nenávisti a tak málo lásky… každá ulice a krámky, domy i lidi v ní mu připomínali něco z dětství. Nechtěl na to myslet, ale musel. Lidi už se na něho nedívali jako na zrůdu. Neviděli v něm už jen démona. Měl jejich úctu, jejich uznání, byl Kazekage a marně přemýšlel, zda-li ho vesničani mají rádi jen proto. ,,rádi…" zamumlal si. ,,Má mě vlastně někdo rád? Miluje mě někdo? Nebo jsem stále sám, i když je kolem mě tolik přátel?... no co, snad se brzy uvi-"
"Kazekage-sama!,, tento výkřik ho vytrhl z přemýšlení a otočil se. Běžel k němu jeden písečný nindža a v ruce mačkal dopis. Gaara se na něho díval s údivem a mírným pobavením, když nindža cestou k němu zakopával, funěl a zvedal oči v sloup. Když doběhl, Gaara se na něj usmíval a s náznakem přetrvávajícího pobavení mu pokynul, že může spustit, co má na srdci. Nindža ho chvíli udiveně pozoroval, zatímco se rozdýchával z toho strašného běhu, ale pak se na oplátku také usmál a řekl ,,Kazekage-sama, přišla zpráva od Hokage-sama, Tsunade, donesl jí sem jejich orel,,. Gaara se zatvářil zamyšleně ,, nejdřív zruší spojenectví, a dvě hodiny na to už nám něco chtějí?" zamumlal si opět. Nindža odpověděl,, nevím pane, ale vypadá to naléhavě" a s těmito slovy mu dopis předal. ,, děkuji" řekl Gaara ,,půjdu tedy do kanceláře a cestou si dopis přečtu, můžete jít" usmál se. ,,hai!" křikl nindža a vydal se směrem, odkud přiklopýtal.
Gaara dopis okamžitě otevřel. Stálo v něm:,,Vážený Kazekage, je mi líto zrušení našeho spojenectví, ale bohužel v tuto chvíli nemohu jinak. Mám na Vás ale jednu prosbu. Pár začínajících nindžovských učitelů, by se k Vám přijelo podívat, aby získali nové zkušenosti. V tuto chvíli, je to naše hlavní priorita, vím, že je to nyní nevhodné, chtít po Vás službu, avšak pochopte prosím, je to velmi důležité. Počítejte s naším okamžitým vyhověním, pokud by Vaše vesnice chtěla něco na oplátku . Vše už je zařízeno, čekám jen na Váš souhlas.
S díky Tsunade, Kage skryté Listové vesnice
,,co si o tom mám myslet?" prohodil Gaara, zatím co usedal do křesla, ve své kanceláři. ,, ale co, stejně asi nemám na výběr. Situace mezi vesnicemi je napjatá, Velká Válka ninjů se blíží a já nemohu riskovat ztrátu spojence, i když už formálně spojenci nejsme,,. Gaara si povzdechl, ale nakonec urychleně napsal souhlasný dopis, a dal ho jednomu z ninjů na okamžité odeslání. ,, Tak, to by bylo" povzdychl si červenovlasý Kazekage a posunul se v křesle o něco níž. ,, teď už zbývá jen čekat…"


















































Píšeš naprosto úžasně! *_* Těším se na další kapitolu :)