Měsíc, hvězdy a noc 5. díl

27. září 2013 v 22:25 | Kurokumo-chan |  Povídky
Tak, další díl mé k uzoufání nudné povídky je tu. (Tohle bych asi neměla psát do úvodu, že ne? xD) Užijte si ji! (To je rozkaz xD) Ne, jen už jsem vyšťavená ze školy, je pátek bláznů- tedy můj svátek, takže slavím... -_-

Více v "celém článku" ;)

Měsíc, hvězdy a noc 5. díl

,, žije?,, slyším jeden hlas. ,, ano, ale puls je slabý,, ozývá se druhý. Nechci těm hlasům odpovídat, všechno je jinak, tak moc jinak… nedokázala jsem uchránit svůj tým, a přitahuje mě vrah mých přátel, jeho oči… otáčím se na bok, zády od těch hlasů. Hlava mě brní a bolí, každé slovo je jako rána kladivem. Snažím se otevřít oči, ale nic nevidím, možná pár šmouh. ,, tak jak to s ní vypadá?,, slyším najednou z dálky nějaký nový hlas. ,, je v komatu, ale brzy by se měla probrat. Byla pod genjutsu. Nemůžu to s přesností určit, ale zdálo se mi, jako by to genjutsu bylo…,, ten hlas si odkašlal ,, Itachiho…,, dopověděl ten neznámý větu. ,, cože?!,, křičí hlas, který před chvílí zřejmě přišel do místnosti s mým lůžkem a bezvládným tělem na něm. Ten hlas patří ženě. ,, Mizukage-sama!,, slyším zase nový hlas. ,, přišla zpráva od Kazekage-sama. Pohřešují se ninja učitelé z konohy,, křičí vzrušeně. (pod tím si nic *ehm ehm* nevybavujte :D) ,, to je určitě ona!,, křikne Mizukage. ,, okamžitě kontaktujte Kazekageho-sama,,! Vydá rozkaz a sama odběhne, nejspíše do své kanceláře. ,, tak se nám to vybarvuje,, myslím si sama pro sebe a zřejmě nabírám vědomí. Okamžitě ke mně přispěchají sestry. Nevím co se to děje, ale najednou se ve mně zvedne chakra a já ze sebe rozstřelím miliony chakrových jehel, tak tenkých, že ani nejsou vidět. To je mé Kekkei Genkai. Pořádně nebezpečné a vražedné. Pak už slyším pouze křik a dvě rány, něco spadlo.chvíli se jen zmateně rozhlížím, co to sakra bylo?
Teď mi to dojde. ,, panebože já je zabila!,, uvědomím si a zařvu z plných plic. Ten útok jsem ale neudělala já. Někdo v tu chvíli zasáhl, mé myšlení bylo mimo tělo… někdo mě ovládá! Propadla jsem panice.
Najednou se všude ochladilo a potemnělo. Byla jsem někde jinde, přemístila jsem se! Vypadalo to jako jeskyně se spousty svíček. Šílím, dopr*** co se to se mnou děje. Sesunu se na chladnou zem a ztěžka oddechuji. Někdo se blíží, temný stín v plášti, culík, červené oči. Cítím to napjetí, energii, tak zlověstnou chakru, bože to je zase on. ,, kur*a co si myslíš že děláš? Já jsem nějaká tvoje loutka?! Okamžitě mi vysvětli, o co se snažíš!... ale… najednou nemůžu mluvit, jenom se na mě podíval, jeho oči se červeně zaleskly a bylo po všem. Jsem plně ovládaná.
,, těší mě, že tě zase vidím,, zamumlá stín a rychlostí světla se přesune těsně ke mně. Vypadá to jako problesknutí. Jednou je tam, a v tu chvíli je jinde. ,, hmmm, za to MĚ to vůbec netěší! Řekneš mi už konečně proč ze mě děláš loutku… Itachi…?,, při vyslovení jeho jména s sebou cuknul. Viditelně znejistěl. ,,o-odkud znáš mé jméno?,, ptal se zmateně a vražedně dohromady. Jeho oči mezitím úplně zčervenaly, a černá panenka se začala formovat do jistého obrazce, nebo vzoru chcete-li. ,, to není důležité!,, řvu na něj. ,, tak řekneš mi to?!,, řvu dál. ,, a co mi jako uděláš, když ti to neřeknu. Jistě jsi už pochopila, že jsi pod mým speciálním genjutsu. Může tě v kterékoli chvíli ovládnout, i kdybys byla třeba na konci světa. Všechno mám pojištěné,, začal pohrdavě.

,,Jenže moje Kekkei Genkai nikdy nemůžeš ovládnout úplně,, zaječela jsem, až se stěny chladné jeskyně, nebo co to vůbec bylo, otřásly. Než stačil zareagovat, vrazila jsem mu Kekkei Genkai jehlu přímo do srdce pomocí chakrového vlákna. Je to trochu podobné jako ovládání Kankurouvých loutek. ,, a máš to!,, křičím vítězně. ,, pro zopakování, co máš vlastně pojištěné?,, zařvu výsměšně, zvednu se, a začnu hledat únikovou cestu. Z ničeho nic se mě ale zhostí příšerný pocit. Zaleje celé mé tělo a já se sesunu na zem. ,, já ho zabila!,, uvědomím si. Mému já to bylo fuk, slavilo, ale něco v hlavě mě tím deptalo. ,, už nikdy ho neuvidím,, začnu brečet. Propadnu panice. Pomoc, já ho chci ještě vidět. Můj mozek šílí. Někdo je ve mně. Tohle přeci není mé myšlení. Najednou ale uslyším krákání. Otočím se. Z Itachiho těla odlétávají vrány, až nezbyde nic. Vytřeštím oči a v bojové pozici čekám, co se bude dít dál…

Kurokumo-chan
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 a2l a2l | E-mail | Web | 28. září 2013 v 18:22 | Reagovat

Počkat, já jsem zmatená :D Takže celý ten první odstavec byla jen halucinace a ona byla ve skutečnosti někde v jeskyni pod Itachiho genjutsu? Opravdu mám odrovnaný mozek z matematiky, neodsuzuj mě! :D A klidně odpovídej sem, nemusíš chodit až na můj blog ;)

2 Kurokumo-chan Kurokumo-chan | Web | 28. září 2013 v 20:20 | Reagovat

Ono jde o to, že tady je to vlastně fuk. Je pod vlivem Itachiho genjutsu, které do jisté míry "jedná za ní". Schválně jsem to udělala takhle složitě, protože čtenář by se měl cítit stejně zmateně jako Hatarri. Ta nemocnice se jí nezdála, jen se prostě přemístila, trochu výmysl, ale jinak to udělat nešlo :D Doufám, že jsem to podala srozumitelně ;) xD
Jinak, vůbec Tě neodsuzuji! Chápu, jak se cítíš, protože já se cítila naprosto stejně v minulém měsíci, kdy jsme měli chemii a probrali snad vše co se dalo. Na konci mi hlava třeštila při sebemenším pokusu uvažovat, a pokud na mě někdo promluvil, většinou to z mé strany skončilo tupým zíráním na něj xD

3 Kurokumo-chan Kurokumo-chan | Web | 28. září 2013 v 20:22 | Reagovat

* ještě v tomhle měsíci, já už mám 1. 10 xD

4 a2l a2l | E-mail | Web | 28. září 2013 v 21:32 | Reagovat

[2]: [3]: Jéééj, už to chápu! Itachi je prostě badass :D Díky za vysvětlení! :)
Jinak, že ti učitelé si dají takovou práci se zavařováním mozků, co? :D

5 Kurokumo-chan Kurokumo-chan | Web | 28. září 2013 v 21:39 | Reagovat

[4]: jasně, nemáš zač ;) A přesně, občas si říkám, že to ty učitele ještě baví, když vidí, co za trosky jim sedí ve třídě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Stamps by: Google and DeviantArt
"A komu se nelíbí, Nechť si klobouk políbí"